Samozásobitelství

pokud se člověk rozhodne pro samozásobitelství nemusí mít zrovna doktorát a čtyři vysoké školy. stačí, když si vytýčí co vlastně chce a jde si za tim. K vědomostem se dá často (i když né vždy) dojít pomocí knih, časopisů, archívů a různých kronik, skanzenů a mizeí, velmi cenné jsou zkušenosti předků, starých lidí či lidí, kteří se tím, co vás zajímá, zabývají. zkrátka mnohdy jde o to otevřít oči, přemýšlet a hlavně chtít.

velkých (pro tuto dobu, dříve spíše normálních) kroků k samozásobení se dá dosáhnout v oblasti potravin. ti, kdož mají k dispozici nějakou půdu pro pěstování jsou na tom dobře, ale i „bezzemci“ mohou lecos podniknout - říkejme jim sběrači.

sběračům se otevírají brány do světa opuštěných ovocných stromů a keřů, lesních plodů, bylin zelenin a dalších poživatin a pochoutek. jistě znáte místa, kde rostou ovocné stromy a keře, o které se nikdo nestará či nikdo neužívá jejich plodů…

…a tak se dají doma usušit čtvrcená, půlená jablka a hrušky, půlené meruňky, švestky s peckou i bez ní, odpeckované třešně a i další ovoce. sušeným ovocem pak můžete s větší nebo i úplně nahradit cukr. ovoce se však nemusí jen sušit, dobré je též čerstvé a v zimě uskladněné, výborné jsou též různé mošty, šťávy a sirupy, marmelády a povidla. nemá smysl se o tomto využití ovoce dále rozepisovat, existuje spousta dobré literatury - v obchodech, v knihovnách.

sbírat, skladovat a využívat se dají vlašské a lískové ořechy (musí se po sběru nechat doschnout a skladovat v „dýchacích“ obalech), jedlé kaštany, z lesních plodů maliny, ostružiny, borůvky, lesní jahody, šípky, černý bez, dřinky, jeřabiny (na šťávy, vína, marmelády…), bukvice, houby a mnohé další.

dá se také využít různých bylin (jindy také řečeno „planých zelin“) k přípravě jídel. jistě jste už vyzkoušeli či aspoň slyšeli o špenátu z mladých kopřiv, existuje ale i mnoho dalších možností, jak tyto „zeleniny“ využít v jídlech. doporučuji si přečíst útlou knížku rizika léčivých bylin od makrobiotičky jarmily průchové, která kromě varování před riziky bylin popisuje také jejich velký význam, využití u jednotlivých druhů a zárověň jsou zde i recepty na přípravu jídel z nich.

zkoušeli jste někdy kávu z kořene čekanky nebo pampelišky ? pokud ne neváhejte. kořen vykopete (pampeliškový v dubnu nebo srpnu až říjnu, čekankový v srpnu až říjnu), očistíte, usušíte (nejlíp to půjde asi v troubě), pak opražíte a semelete jako normální kávu, káva z evropy je určitě přirozenější a pro naše tělo blahodárnější než káva černá. podobně se dá udělat i káva ze zrn žita - tzv. žitovka, dokonce i dalších rostlin jako šípkových jadérek, pecek planých třešní…

pokud se nekdo v zásobování potravin necítí plně využitý jako sběrač, může to zkusit i jako zemědělec. půda se dá pronajmout, koupit, nevyužitá „obsadit“, také se ve vaší rodině, nebo mezi známími může najít někdo, kdo vám kousek půdy dá (půjčí) k pěstování. pokud bych měl psát, co a jak pěstovat, bylo by to na pěkně tlustou knihu, takže bych snad jen doporučil trochu literatury, která se dá o pěstování bez chemie sehnat:

• christine rechtová, zelenina pěstovaná biologicky bez chemického ošetření
• willy schilthuis, biologicko-dynamické zahrádkářství v praxi.

• Zelený anarchismus

• radim pešek, sebestačný život, brožura z 1997