Ze všech forem útlaku je na světě nejzakořenější patriarchát, nadvláda mužů nad ženami. Tato nadvláda se projevuje všude – jak v soukromí tak na veřejnosti. Ačkoliv jej kapitalismus a stát udržují, patriarchát existoval už před nimi a nebude-li konfrontován, bude existovat i po jejich zrušení. Anarchofeminismus je teorie i praktický způsob, kterým kritizujeme a napadáme trojitou vládu patriarchátu, kapitalismu a státu prostřednictvím poznání, že tato sexuální, ekonomická a politická poroba má ve svém jádru společný princip autority. Jedině spojením revolučně třídní perspektivy anarchismu a feministické kritiky patriarchátu mohou anarchismus a feminismus dosáhnout svého společného cíle osvobození člověka. „Bez osvobození žen nedojde k žádné revoluci. A bez revoluce nedojde k osvobození žen.“