Celým jménem Sergej Gennadijevič Nečajev byl ruský revolucionář a anarchista, představitel nihilismu. Zastával ideu zničení všech státních útvarů.
Sergej Nečajev se narodil v Ivanovu chudým rodičům. Jeho otec byl číšník a malíř. Již jako v mladíkovi se v něm vyvinulo povědomí o sociální nerovnosti a nadržování místní šlechtě.
V roce 1865 odešel Nečajev do Moskvy, kde pracoval pro historika Michaila Pogodina. O rok později odešel do Petrohradu, kde se stal učitelem v náboženské škole. Seznámil se s ilegální literaturou Děkabristů a Michaila Bakunina, který měl na Nečajeva zásadní vliv. V roce 1868 - 1869 se účastnil studentských protestů.
V lednu 1869 byl na Nečajeva vydán zatykač, proto odešel nejprve do Moskvy a poté do Švýcarska. Usadil se v Ženevě, kde předstíral, že je zástupce revolučního výboru, který utekl z Petropavlovské věznice. Díky tomu si vysloužil důvěru u Michaila Bakunina a jeho přítele a spolupracovníka Nikolaje Ogareva.
V roce 1869 napsal Nečajev s Bakuninem knihu „Řada otázek revolucionářů“, program pro „nemilosrdné zničení“ společnosti a státu.
Téhož roku se Nečajev vrátil do Moskvy pomocí Bakuninových ilegálních kontaktů. Předstíral, že je zástupce ruského oddělení „Celosvětové revoluční unie“ (která neexistovala) a vytvořil pobočku ilegální organizace Narodnaja Rasprava.
Jeden ze členů organizace, Ivan Ivanov však nesouhlasil s Nečajevovými myšlenkami a opustil skupinu, což se mu stalo osudným. Dne 21. listopadu 1869 Nečajev a jeho přátelé Ivanova zmlátili, škrtili a nakonec zastřelili, tělo poté hodili do jezera skrz díru v ledu. Tento čin později použil spisovatel Fjodor Dostojevskij v románu Běsové, kde Nečajeva má ztvárňovat hlavní hrdina Štěpán Trofimovič.
Tělo bylo brzy nalezeno. Několik vrahů bylo zatčeno, sám Nečajev se však zatčení vyhnul a opět utekl do Ženevy.
V roce 1872 byl Nečajev zatčen v Curychu a odvezen do Ruska. Následujícího roku byl za zabití Ivanova odsouzen na 20 let nucených prací v Petropavlovské věznici. Revolucionář a pozdější terorista Andrej Željabov mu chtěl pomoci utéct z pevnosti, Nečajev však odmítl.
Teprve v roce 1880 se Nečajev pokoušel navázat spojení s organizací Svoboda lidu, po níž chtěl, aby mu pomohla s útěkem. Nikdo však o něho neměl zájem, Svoboda lidu v té době totiž osnovala atentát na Alexandra II.
Nečajev zemřel osamocen ve své cele roku 1882.