Michail Alexandrovič Bakunin (1814 - 1876)

Michail Bakunin

Prvorozený syn aristokratické rodiny. Bakunin strávil své mládí na rodinném statku, který ho naučil rolnickým názorům díky jeho stykům s nevolníky. Zřekl se vojenské kariéry a nastoupil na filosofická studia na univerzitách v Moskvě a v Berlíně.

V roce 1843 se ve Švýcarsku seznámil s Weltlingem, jehož uvěznění přitahovalo pozornost ruských úřadů, a on byl vyzván k návratu. Odmítl a podnikl svou cestu do Paříže, kde se učil velice od Karla Marxe a Pierre-Josepha Proudhona, ačkoliv nechuť z Marxe zabránila blízkosti mezi nimi.

V roce 1849 v Drážďanech byl Bakunin zatčen a vrácen do Ruska jako uprchlík, kde strávil osm let na samotce. Po čtyřech dalších letech na Sibiři a sňatku s mladou ženou se překvapivě vzdálil od svých politických zájmů, podnikl útěk přes Asii a Ameriku do Londýna, kde pracoval s Herzenem na vydávání novin.

Podniknuv cestu do Itálie zorganizoval v roce 1864 Bakunin tajné mezinárodní bratrstvo později známé jako „Mezinárodní aliance sociální demokracie“.

V roce 1868 se zapojil do První Internacionály, kde jeho doktrina stála v silné opozici vůči marxistům. Po z toho plynoucím rozkolu v roce 1972 Bakuninisté pokračovali jako samostatná organizace. Bakunin se z hnutí stáhl do ústraní v roce 1874 po zmařené Boloňské vzpouře.

Zemřel a byl pochován v Římě. Neměl žádnou víru v parlamentní politiky a navázal na Pierre-Josepha Proudhona v myšlence, že všeobecné hlasovací právo bylo porážkou revoluce. Věřil v masovou organizaci, kolektivismus, a byl nede vše proti státu. Domníval se, že na místo státu by povstala volná federace autonomních sdružení těšících se z práva na odchod a zaručující kompletní osobní svobodu. Max Nettlau a E. H. Carr psaly autoritativní životopisy o něm. Jeho spisy byly velmi rozšířené a on je jakživ neuspořádal nějaké z nich do ucelených knih. Znamenitou kompilací je ta od G. P. Maximova, vydaná ve Freedom Pressu, ačkoliv je to jen částečná kolekce.

Výroky
  • Svoboda všech je podstatná pro mou svobodu.

Dílo

Filozofické texty a přednášky

Literatura

  • Anarchismus, Tomek-Slačálek, Vyšehrad, Praha 2006, ISBN 80-7021-781-2, kapitola 7.Vášeň bořit je i tvůrčí vášeň, s.135-167 (česky)
  • Bakuninovo evropanství, Kolejka Josef, Masarykova univerzita, Brno 2004, 66 s. ISBN 80-210-3421-1. (česky)
  • Bakunin v Čechách: Příspěvek k revolučnímu hnutí českému v letech 1848-1849, Čejchan Václav, Vojenský archiv RČS, Praha 1928, 200 s. (česky/německy)

Interní odkazy

Externí odkazy

Ke stažení

 
encyklopedie/michail_bakunin.txt · Poslední úprava: 2010/12/01 04:56 autor: beruna
 
Recent changes RSS feed Creative Commons License Donate Powered by PHP Valid XHTML 1.0 Valid CSS Driven by DokuWiki