Michail Alexandrovič Bakunin (1814 - 1876)

Prvorozený syn aristokratické rodiny. Bakunin strávil své mládí na rodinném statku, který ho naučil rolnickým názorům díky jeho stykům s nevolníky. Zřekl se vojenské kariéry a nastoupil na filosofická studia na univerzitách v Moskvě a v Berlíně.

V roce 1843 se ve Švýcarsku seznámil s Weltlingem, jehož uvěznění přitahovalo pozornost ruských úřadů, a on byl vyzván k návratu. Odmítl a podnikl svou cestu do Paříže, kde se učil velice od Karla Marxe a Pierre-Josepha Proudhona, ačkoliv nechuť z Marxe zabránila blízkosti mezi nimi.

V roce 1849 v Drážďanech byl Bakunin zatčen a vrácen do Ruska jako uprchlík, kde strávil osm let na samotce. Po čtyřech dalších letech na Sibiři a sňatku s mladou ženou se překvapivě vzdálil od svých politických zájmů, podnikl útěk přes Asii a Ameriku do Londýna, kde pracoval s Herzenem na vydávání novin.

Podniknuv cestu do Itálie zorganizoval v roce 1864 Bakunin tajné mezinárodní bratrstvo později známé jako „Mezinárodní aliance sociální demokracie“.

V roce 1868 se zapojil do První Internacionály, kde jeho doktrina stála v silné opozici vůči marxistům. Po z toho plynoucím rozkolu v roce 1972 Bakuninisté pokračovali jako samostatná organizace. Bakunin se z hnutí stáhl do ústraní v roce 1874 po zmařené Boloňské vzpouře.

Zemřel a byl pochován v Římě. Neměl žádnou víru v parlamentní politiky a navázal na Pierre-Josepha Proudhona v myšlence, že všeobecné hlasovací právo bylo porážkou revoluce. Věřil v masovou organizaci, kolektivismus, a byl nede vše proti státu. Domníval se, že na místo státu by povstala volná federace autonomních sdružení těšících se z práva na odchod a zaručující kompletní osobní svobodu. Max Nettlau a E. H. Carr psaly autoritativní životopisy o něm. Jeho spisy byly velmi rozšířené a on je jakživ neuspořádal nějaké z nich do ucelených knih. Znamenitou kompilací je ta od G. P. Maximova, vydaná ve Freedom Pressu, ačkoliv je to jen částečná kolekce.

Výroky

Svoboda všech je podstatná pro mou svobodu.

Anarchismus, Tomek-Slačálek, Vyšehrad, Praha 2006, ISBN 80-7021-781-2, kapitola 7.Vášeň bořit je i tvůrčí vášeň, s.135-167 (česky)
Bakuninovo evropanství, Kolejka Josef, Masarykova univerzita, Brno 2004, 66 s. ISBN 80-210-3421-1. (česky)
Bakunin v Čechách: Příspěvek k revolučnímu hnutí českému v letech 1848-1849, Čejchan Václav, Vojenský archiv RČS, Praha 1928, 200 s. (česky/německy)