Petr Alexejevič Kropotkin (1842-1921)

Petr Alexejevič Kropotkin se narodil 9. prosince 1842 v Moskvě v rodině starobylého knížecího rodu. Studoval v Pážecím institutu, po jehož dokončení se stal komorníkem Alexandra II. V roce 1968 získal důstojnickou hodnost a odešel sloužit k Amurskému kozáckému vojsku. Potom odjíždí na Sibiř, kde se zabývá vědeckou a společenskou činností (účastní se geografických expedicí). Roku 1867 odjíždí do Petrohradu, kde nastupuje do zaměstnání na univerzitě, a o rok později je zvolen členem Ruské geografické společnosti. Roku 1872 se po cestě do Švýcarska setkává s následovníky svého krajana Michaila Bakunina a přechází na pozice anarchismu. Po návratu do Ruska se věnuje anarchistické propagandě, vstupuje do kroužku „čajkovců“, po jehož zničení je zatčen a uvězněn v Petropavlovské pevnosti. V roce 1876 uskutečnil útěk z vězeňské nemocnice a prchl do zahraničí. Během 40 let v exilu se z něho stal jeden z nevýznamnějších činitelů anarchistického hnutí - vystupuje na schůzích, účastní se kongresů anarchistické Internacionály a veřejných akcí, píše propagační publikace a zakládá noviny. Roku 1881 je pro své aktivity vyhoštěn ze Švýcarska. Dva roky na to je, ač nevinen, odsouzen k pěti letům vězení, ale v roce 1886 je pod tlakem veřejnosti předčasně propuštěn a odjíždí do Anglie. V následujících letech vycházejí jeho nejznámější díla jak z oblasti vědy (především geografie) tak i anarchistické teorie. Mezi jeho nejznámější spisy patří „Pospolitost“, „Buřičovy řeči“, „Pole, dílny a továrny“, „Anarchistická morálka“, „Současná věda a anarchie“ a mnohé další. Po únorové revoluci 1917 se vrací do Ruska, avšak jeho působení na ruský lid je brzy omezeno bolševickou vládou - je vystěhován z Moskvy do Dimitrova. Ve svých dopisech se ještě snaží varovat dělníky v Evropě před bolševickou diktaturou - ale marně. Záhy, 8. února 1921, umírá.

Díla

V ruském a francouzském vězení (In Russian and French Prisons, 1887)
Anarchistická morálka (La Morale anarchiste, Paříž, 1891)
Dobývání chleba (La conquête du pain, Paříž, 1892)
Buřičovy řeči (Paroles d'un révolté, Paříž, 1895, předmluva E.Reclus); kapitoly „Pařížská komuna“ a „Revoluční vlády“
Paměti Revolucionáře (Memoirs of a Revolutionist, NY, 1899)
Pole, továrny a dílny (Fields, Factories and Workshops, Londýn, 1899)
Moderní věda a anarchie (Sovremennaja nauka i anarchizm, 1901)
Vzájemná pomoc, Faktor evoluce (Mutual Aid: A Factor of Evolution, 1902)
Komunismus a anarchie (Communisme et anarchie, 1903)
Teror v Rusku (The Terror in Russia, 1909)
Velká revoluce 1789-1793 (La Grande Revolution 1789-1793, 1909)
Etika (Etika, 1922, nedokončeno)

Pospolitost

Přednášky

Historická úloha státu (Les Temps Nouveaux, Paříž, 1897)

Četné články v časopisech

L'Avant-Garde (Předvoj, 1877)
Le Révolté (Povstalec, Ženeva, 1879-1896)
The Nineteenth Century (Londýn, 1883-1919)
La Révolté (Vzpoura, Paříž, 1885-1896)
Les Temps Nouveaux (Nová doba, Londýn, 1897-1913)
Freedom (Svoboda, 1893-1913)
Chleb i Volja (Chleba a svoboda, Londýn 1903-1905)
Encyklopedie Britannica

Díla vydaná v češtině

Mládeži, Chicago, Budoucnost, 1885, 40 stran, Epištoly revoluce č. 1/1885
Revoluční vlády, New York, časopis Volné listy, 1890
Zákon a autorita, New York, Skupina Bezvládí, 1893
Revoluční duch, New York, Skupina Bezvládí, 1894
Mravouka anarchie, překlad M. Hodek, New York, Dělnické listy, 1896
Slova revolucionáře : revoluční menšiny, překlad J. A. P., New York, Dělnické listy, 1897
Pařížská komuna, překlad J. Nekvasil, New York, Dělnické listy, 1898
Kollektivism a komunism, překlad Vilém Körber, Praha, nákladem redakce Omladiny (Viléma Körbera), 1899, 20 stran
Slova vzpůrcova. 1. díl, New York, Skupina Bezvládí, 1898
Slova vzpůrcova. 2. díl, New York, Skupina Bezvládí, 1899
Slova vzpůrcova. 3. díl, Pařížská komuna, New York, Skupina Bezvládí, 1900
Kommunismus a anarchie, New York, 1901
Velká revoluce, Praha, Nový kult, 1903
Paměti revolucionářovy, překlad Emanuel Volný, Praha, Samostatnost, 1906–1907
Anarchistická morálka, New York, Volné listy, 1907, 40 stran
Buřičovy řeči, překlad Petr Pohan, Praha, Čas. Komuna (Karel Vohryzek a Ladislav Knotek), 1907, 213 stran
Kollektivistické námezdnictví, výňatek z La conquête du pain, překlad V. Icha, Plzeň, Sdružení českých neodvislých socialistů, 1914
Anarchistická morálka : Komunism a anarchie : Velká revoluce, Praha, Fr. Borový, 1919, 137 stran
Mladým lidem : sto let čekání, překlad Junius, Praha, Fr. Borový : Průlom, 1920
Pole, továrny a dílny, překlad Vlasta Borek, Praha, Mladé proudy, 1920
Pospolitost, překlad z angl. A. A. Hoch, Praha, Družstvo Kniha, 1922
Moderní věda a anarchie, překlad V. Borek, Praha, B. Vrbenský a V. Borek, 1922
Herbert Spencer – jeho filosofie, překlad V. Borek, Praha, B. Vrbenský a V. Borek, 1923
Historická úloha státu, překlad V. Borek, Praha, B. Vrbenský a V. Borek, 1926(?)
Anarchistická morálka, Praha, Doutnák, 1992, bez ISBN, 28 stran
Anarchistická etika, česky (překlad Alan Černohous). Votobia, Olomouc 2000, ISBN 80-7198-050-1, 128 stran. Obsahuje překlady děl:

Etické principy anarchismu (původní francouzská verze vyšla pod názvem Morále Anarchiste, noviny La Révolte, 1890, jinak vycházelo též pod názvy Etika anarchismu či Chléb a vůle – např. Londýn 1907)
Spravedlnost a mravnost (v původní verzi přednáška z roku 1888 v posluchárně Ancotského bratrstva v Manchesteru, tištěná verze vyšla rusky 1920)
Morální volba L. N. Tolstého (původně série 8 přednášek v roce 1901 na Lowellsově institutu v anglickém Bostonu, knižně vyšlo v rámci Kropotkinovy knihy Ideály a realita v ruské literatuře)
O smyslu odplaty (vyňatá 9. kapitola z knihy O francouzských a ruských věznicích, Petrohrad 1906)

jiný český překlad Etických principů anarchismu: Anarchistická morálka, Kalendář revolucionářů na rok 1904

Filozofické texty a přednášky

Literatura

Anarchismus, Tomek-Slačálek, nakladatelství Vyšehrad, 2006 Praha, kapitola Buřičova morálka a pospolitost, s.200-236