Komuny

Vedle družstev jsou v souvislosti s anarchií v praxi zmiňovány především tzv. komuny. Ale i ty mohou nabývat různých podob, které mohou být často anarchistickým představám vzdálené. Komuna je zjednodušeně řečeno větší či menší společenství lidí, kteří spolu chtějí žít na základě nějakého prvku, který je spojuje. Takovým prvkem může být společný životní prostor, společné vlastnictví, společná práce, ideologie, víra nebo duchovní cesta či pouze podobný životní názor a styl, a nebo, což bývá nejčastější, je těch prvků hned několik. To je také příčina poměrně těžké klasifikace jednotlivých komun. Mimo jiné jsou známé komuny velikostí malé i velké (několik stovek či dokonce tisíc členů), umístěním městské, venkovské i sídlící stranou civilizace, dobou trvání staré několik set let i zanikající po jednom měsíci, zaměřením politické, ekologické, duchovní, umělecké či naprosto bez zaměření, s vlastnictvím odděleným, částečně společným i úplně společným, naprosto izolované a soběstačné i natolik zapojené do svého okolí, že lidé kolem nemusí mít o existenci komuny vůbec tušení.

Pokus o jakési roztřídění komun se objevil v časopise Autonomie. Za prvé jsou zde uvedeny komuny spojené ekonomickou a společenskou výhodností. Žije-li více lidí pohromadě, většina nákladů je nižší, také domácí práce jsou méně náročné díky střídání se a existují další výhody, jako vzájemná pomoc při hlídání a výchově dětí, podpora a pomoc při nemoci apod. Společné pro tento typ komuny je, že svůj hmotný i nehmotný majetek si každý při vstupu do komuny ponechává, rovněž tak své příjmy. Na chod společných „částí”, například stravování, nájem atp., každý přispívá stejně, případně podle závazné dohody mezi členy. Všichni mají svůj příjem mimo komunu.

Pak jsou tu komuny spojené společným vlastnictvím. Takovou je například jedna komuna v Německu, kde žije asi 40 dospělých a 15 dětí ve velkém venkovském komplexu. Nový člen při příchodu sám rozhodne, co ze svého majetku dá komuně a co si ponechá. Při svém odchodu pak věnované věci či peníze dostane nazpět, pokud to již není možné, dostane nějakou náhradu. Vlastní pak pouze osobní věci, vše ostatní je společné. Platí zde skutečně plně „každý podle svých možností, každému podle jeho potřeb”. Jednotliví členové mají zaměstnání buď vně komuny – potom celý svůj příjem odevzdávají, nebo pracují přímo pro komunu (vaří, starají se o děti předškolního věku, pěstují zeleninu, chovají dvě krávy, mají truhlárnu a zámečnickou dílnu). Pro obyčejný nenáročný život zde člověk nepotřebuje „ani korunu“, vše mu poskytne komuna, která nakupuje ve velkém a tedy velmi lacino; každý může mít místnost pro sebe, pokud o to stojí, většinou ale všichni žijí v malých skupinkách o 3 až 5 lidech; šatny jsou plné odloženého šatstva, jak pro dospělé, tak pro děti, všech velikostí, setříděné a neustále doplňované; doprava – komuna vlastní deset motorových vozidel, od malého autobusu pro společné výlety až po motorky a babetu, dále asi třicet kol. Několik místností zabírá komunální knihovna, vzniklá hlavně z knih, které si přinesli členové. Pokud někdo chce něco navíc, může si vzít peníze ze společné pokladny, což je volně přístupná krabice s penězi a sešitem k zapsání, kdo a kolik si vzal. Velice složitý a zdlouhavý je režim přijímání nového člena, s několika zkušebními a čekacími termíny. Rozhoduje se zde konsensem. Jednou týdně se všichni schází, aby řešili a rozhodli podstatné záležitosti a problémy, přičemž rozhodnutí je učiněno pouze až tehdy, když souhlasí naprosto všichni. Jednotlivé náměty, o kterých se předpokládá, že budou obtížně a zdlouhavě řešitelné, dostane k „předrozhodnutí” některá z menších, asi desetičlenných skupin – očekává se, že na čem se shodne deset lidí, bude pravděpodobně přijatelné pro všechny.

Komuny spojené společnou prací jsou například některá výrobní družstva či ekofarmy. Komuny spojené potřebou bydlet mohou být malé skupiny přispívající například na společný nájem či squateři, kteří společnými silami obsadili prázdný dům a společně ho obývají.

Mezi komuny spojené touhou po uměleckém vyjádření můžeme zařadit například UFA Fabrik – na přelomu šedesátých a sedmdesátých let obsadila skupina mladých lidí bývalé filmové ateliery firmy UFA v západoberlínské čtvrti Tempelhof. Komuna funguje jako jakési centrum alternativní kultury v tom nejširším slova smyslu. Alternativní způsob života se tu prolíná s uměleckými aktivitami. Komuna má vlastní zelinářskou zahradu, hospodářské zvířectvo, pekárnu, mateřskou školku a základní školu, poradnu pro nastávající matky i přestárlé lidi, zařízení na recyklaci vody i vlastní ekologické zdroje energie. Na druhé straně tu je divadlo, kabaret, kino, restaurace, pořádají se tu výstavy, koncerty, happeningy, setkání s kulturou třetího světa.

Dál nalezneme komuny spojené touhou po návratu k přírodě, které tvoří zpravidla tzv. primitivisté, kteří po předchozí dohodě a teoretické přípravě odejdou do opuštěné divoké přírody, kde zkouší přežít vlastními silami, pouze s pomocí základních nástrojů.

Konečně uveďme komuny spojené společnou spiritualitou. Jedná se o různorodá více či méně organizovaná společenství, jejichž členy spojuje společné náboženství, víra nebo podobná duchovní cesta. Mohli bychom sem zařadit různé kláštery, ášramy, duchovní komunity a sekty. Důležitou součástí života v takové komuně jsou společné motlitby a meditace. Jedním z jejích obecných rysů je pevný a zpravidla i přísný režim vnucovaný členům ať už otevřeně nebo skrytě. Komuna čerpá příjmy buď z příspěvků dárců nebo ze své výrobně-obchodní činnosti, případně z majetku, který přinesli noví členové, neboť ti jí ho musí zpravidla všechen odevzdat.

Je ale potřeba mít na paměti, že toto je jen pokus o jakousi klasifikaci, ale i na něm je vidět, že pojem komuna nemusí mít automaticky anarchistický rozměr, přesto však některé anarchistické prvky velká část komun obsahuje.

• nižší správní jednotka s částečnou samosprávou
• skupina lidí, žijících v komunitě
• forma kolektivního zemědělského hospodářství.

• komuna 'sdružení lidí se společným vlastnictvím'. Přes německé Kommune z latinského commúne 'obec, obecná věc' od commúnis 'společný, obecný' z com- a základu, který je v latinském múnus '(veřejná) povinnost, úřad'.

• White Way anarchokomunistická komuna-kolonie, 1898 Anglie

• Existence