Honorata Zapová (1825-1856)
Pocházela z prostředí drobné haličské šlechty. Šestnáctiletá se provdala za českého úředníka, pozdějšího vlasteneckého historika, středoškolského profesora a publicistu Karla Františka Zapa. Spisovatelka, politicky se angažující v roce 1848 (dala podnět k založení Spolku Slovanek a zasazovala se o propuštění zajatých revolucionářů) se posléze pokusila o reformu dívčího školství zřízením vlastního vzdělávacího ústavu pro dívky, jehož rozmachu zabránila předčasná smrt Zapové. První vydání Nezabudek, volného zpracování polské předlohy „Památka po dobré matce“ z pera Klementiny z Tańských Hofmanové vyšlo roku 1859, tedy již po smrti Zapové. (znovu byly vydány v r. 1863 a 1870) Pro úplnost dodejme, že Zap se krátce po smrti Honoraty podruhé oženil, podle Boženy Němcové si vzal “vdovu z venku, tuze sprostou a zlou, měla ale 4000 zl.“
Interní odkazy
- Nezabudky. Dar našim pannám — výtah z knihy
