Georges Fontenis se narodil v Paříži roku 1920. Živil se jako učitel. Během 2. světové války byl aktivní v podzemním odborářském hnutí. Od roku 1945 členem „Fédération Anarchiste“ (FA), založené v tom samém roce. V letech 1946-1948, 1950-1953 generální sekretář FA a vedoucí týdeníku federace „La Libertaire“. Založil a vedl „Organisation-pensée-bataille“ (OPH), malou vnitřní skupinu v rámci FA, která rychle získala kontrolu nad členskou základnou v mnoha regionech. Je autorem „Manifeste du communisme libertaire“ (Manifest libertinských komunistů), který obhajuje syntézu mezi anarchismem a některými částmi marxismu, a jenž byl přijat FA v roce 1953 na jejím pařížském kongresu, jenž vedl ke změně jména na „Fédération Communiste Libertaire“ (FCL). FCL existovala do roku 1957 a účastnila se voleb, Fountenis se stal opět vůdčí postavou této federace a to do roku 1956, kdy byl zavřen díky své agitaci proti Alžírské válce. V roce 1958 se stal členem vydavatelstva „La Voice Communiste“. Roku 1969 Fontenis spolu s Danielem Guérinem úspěšně přispěl k přetransformování několika starých a nových anarchistických skupin do „Mouvement Communiste Libertaire“ (MCL). Dva roky na to se část MCL spojila s „Organisatión Révolutionnaire Anarchiste“ (ORA) do „Organisation Communiste Libertaire“ (OCL).